|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
Využití analýzy stabilních izotopů uhlíku a dusíku k rekonstrukci výživy ve vztahu ke zdravotnímu stavu langobardské populace
Novotná, Adéla ; Drtikolová Kaupová, Sylva (vedoucí práce) ; Brzobohatá, Hana (oponent)
Diplomová práce se věnovala rekonstrukci výživy a studiu životních podmínek germánského kmene Langobardů z pohřebiště Kyjov z doby stěhování národů (5. až 6. století). Hlavním cílem byla charakterizace stravy této populační skupiny a její srovnání s výživou jiných skupin z období stěhování národů a raného středověku. Výživu jsme studovali na základě analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N), které byly hodnoceny u 60 dospělých jedinců (30 mužů a 30 žen). S ohledem na interpretaci hodnot izotopů byly stabilní izotopy C a N vyhodnoceny i u několika druhů zvířat (N=19). Dalším cíle práce bylo vyhodnocení výskytu vybraných osteologických znaků, které nepřímo vypovídají o zdravotním stavu a kvalitě životních podmínek studované skupiny. Znaky byly hodnoceny ve vztahu k výživě. Výsledky ukázaly, že strava populační skupiny z Kyjova byla založena na C3 rostlinách a živočišných proteinech, podobně jako tomu bylo na dalších lokalitách z doby stěhování národů. V porovnání s velkomoravskými lokalitami se ukázal rozdíl v konzumaci prosa, které bylo na Velké Moravě běžnou součástí jídelníčku, zatímco na lokalitě Kyjov mohlo tvořit pouze malou část stravy. Další rozdíl spočíval ve větším zastoupení živočišných proteinů ve stravě velkomoravských center. U langobardské populace byly zjištěny...
|
host ::
RSS.